Koncem šedesátých let se rozvíjí progressive rock, který má původ v Anglii a stal se spíše velkým evropským hnutím, ačkoliv najdeme řadu významných amerických a kanadských progresivně rockových kapel.
Space rock se od vzletných Pink Floyd posunuje do oblasti elektronické hudby, kde nejvíce dominují skupiny typu Tangerine Dream. Velmi silnou žánrovou skupinu vytváří tzv. pomp rock, do kterého můžeme pro pompézní tvorbu a mohutný, patetický sound zařadit Boston, Kansas, Styx, Rush, Queen a další. Na scénu také výrazně vstupuje kanadský rock, který můžeme zhruba charakterizovat specifickou tvorbou skupin Rush a BTO. Ještě větší vliv začínají mít jižani s dlouhými improvizacemi a s širokou výrazovou stylovou rozmanitostí, jako např. ke country směřující Charlie Daniels Band, tvrdší a bluesovější raní ZZ TOP.
Space rock se od vzletných Pink Floyd posunuje do oblasti elektronické hudby, kde nejvíce dominují skupiny typu Tangerine Dream. Velmi silnou žánrovou skupinu vytváří tzv. pomp rock, do kterého můžeme pro pompézní tvorbu a mohutný, patetický sound zařadit Boston, Kansas, Styx, Rush, Queen a další. Na scénu také výrazně vstupuje kanadský rock, který můžeme zhruba charakterizovat specifickou tvorbou skupin Rush a BTO. Ještě větší vliv začínají mít jižani s dlouhými improvizacemi a s širokou výrazovou stylovou rozmanitostí, jako např. ke country směřující Charlie Daniels Band, tvrdší a bluesovější raní ZZ TOP.
Rozvíjí se i glam rock ve všech svých třech podobách (písničkový - Elton John, klasický glam - T. Rex a hardrockový - např. Gary Glitter, Kiss, Alice Cooper a další). Objevují se i první vážnější tendence k avantgardě, jako např. minimalismus. Po instrumentální stránce se začíná objevovat řada souborů, hlásící se k tzv. new wave. Vedle Xtc... a dalších z nich vykrystalizovali The Police, kteří svou tvorbou upozornili na instrumentální složku hudby.
V Německu se čím dál více daří rockovému impresionismu a elektronické hudbě. Stále více souborů, kteří odmítají při realizaci svých nahrávek ustupovat komerčním požadavkům gramofonových společností, začíná vydávat desky vlastním nákladem či za pomoci malých značek. Zpětně se tento proud nazývá alternativní hudba, ale označení je dost zavádějící, protože skoro každý stylový výstřelek ze zavedeného žánru mohl být takto označen. Většinou zde chápeme tento termín ve tvorbě Joy Division či Residents.
Začátkům devadesátých let tak zcela vévodí grunge v čele s Nirvanou Kurta Cobaina, po boku starých struktur je tvrdší muzika zastoupena kapelami s většími či menšími prvky funky jako Red Hot Chili Peppers, Rage Against the Machine, Primus, Faith No More.